V závěrečné fázi pravěku byly Caorle, Concordia a pordenonská nížina již propojeny důležitou vodní cestou – spojení, které přetrvalo i v době bronzové, kdy je doloženo první osídlení oblasti Caorle.
Mezi 2. a 1. tisíciletím př. n. l. se mořská hladina nacházela 2 až 3 metry pod dnešní úrovní. Na pravěkém nalezišti San Gaetano – Casa Zucca byly zdokumentovány jak environmentální, tak lidské zásahy, zejména odvodňování mokřadů, dřevěné stavby spojené s obydlími a řemeslné zóny.
Některé archeologické nálezy naznačují, že místo mohlo sloužit jako pobřežní přístav. Mezi nimi vyniká hřeben z jeleního parohu, používaný k česání vlny a nošený ženami na krku jako symbol společenského postavení. V lokalitě Fratta Polesine byla prokázána rozsáhlá výroba podobných hřebenů.