Původně byla Mercurio vyzbrojena 16 karonádami ráže 24 liber. Po císařském nařízení vydaném Napoleonem v roce 1809 byla loď navíc vybavena dvěma dlouhými kanóny ráže 8 liber, které byly nalezeny na přídi vraku během podvodních výzkumů.
Karonáda byla krátká předovka. Byla lehčí než běžné kanóny, a proto se dobře hodila i pro nákladní lodě, protože neohrožovala jejich stabilitu. I přes svůj omezený dostřel (asi 500 metrů) byla mimořádně účinná při střelbě kartáčovou municí – zejména při obraně proti přepadení, protože byla menší a lépe ovladatelná než klasické kanóny. Karonády byly upevněny kovovým prstencem na dřevěné podstavě, která umožňovala zpětný pohyb a částečné boční natočení.
Na palubě se nacházely také petriery (otočné děla), muškety a různé typy munice.